Školákům pomáhají dotykové počítače

(Český rozhlas, 31. 1. 2013, 13.00 hod)

Dotykové počítače jsou novou revoluční technologií především ve speciálních školách. Usnadňují výuku a umožňují dorozumívání i s jinak nemluvícími žáky. Navíc to děti baví a ty postižené se dokáží třeba hodinu a půl soustředit jen na výuku. V Událostech regionu o nových technologiích ve školách hovořil ředitel odboru vzdělávání Ministerstva školství Tomáš Zatloukal.

Soubor k poslechu zde

originální článek na webových stránkách Českého rozhlasu zde

Výročí speciálního školství

(Horácké noviny, 7. 5. 2013)

Třebíč - Speciální školství v Třebíči letos slaví kulaté, šedesáté výročí svého vzniku. K této příležitosti pořádá Základní škola Cyrilometodějská expozici, na kterou zve všechny své bývalé zaměstnance. "Nachystali jsme výstavu fotografií z historie školy a ve třídách jsou rovněž expozice připomínající minulost. Desátého května v jedenáct hodin dopoledne se tak uskuteční vernisáž výstavy s doprovodným programem, na kterou zveme všechny bývalé zaměstnance," prozradil zástupce ředitele Artuš Adámek. Bývalí zaměstnanci tak mají jedinečnou příležitost podívat se, jak na škole nyní probíhá výuka, jaké pomůcky se při výuce využívají a jak nyní učitelům pomáhají moderní technologie.

Petr Račák

Škola slaví 60 let. Primitivní počítadla vystřídaly tablety

(Třebíčský deník, 11. 5. 2013)

Základní škola Cyrilometodějská učila
děti s hendikepem, na další je připravena

V hlavní budově třebíčské základní školy Cyrilometodějská
se včera sešli její bývalí učitelé

Třebíč – Zvenčí vypadá Základní škola Cyrilometodějská stejně jako kterákoli jiná, do lavic v ní ale již 60 let usedají děti s mentálním či kombinovaným postižením. V prostorách školy se včera sešli současní učitelé s těmi již vysloužilými. Ti letitější neskrývali obdiv nad tím, jak se proměnily třídy, kabinety, nebo učební pomůcky. „Tehdy jsme si je vyráběli na koleně. Třeba počítadlo, kde místo kuliček byly trojúhelníky s čísly a děti se díky tomu snáze učily sčítat a odečítat. S dnešními interaktivními tabulemi se to nedá srovnat. Poctivá práce učitelů se ale neztratila, bez ní by to nešlo,“ hodnotila Vlastimila Toufarová, která na škole učila osm roků. „Strašně to letí, už je to čtyřicet let, co jsem se nastoupila. Byla jsem tu ještě po boku těch, kteří školu zakládali,“ podotkla. Moderní učební pomůcky se zájmem sledovala i místostarostka Třebíče Marie Černá. „Jsem ráda, že škola nestojí na místě a že se v ní vývoj nezastavil, jak si mnozí lidé o podobných zařízeních myslí,“ podotkla s tím, že ke škole má osobně velmi blízko. „Moje nejmladší dcerka ji navštěvovala a často mi popisovala akce a přednášky, které ve spolupráci se školou připravovali třeba městští strážníci,“ dodala Černá. Součástí vzdělávacího zařízení je praktická a speciální škola, prvně jmenovaná pro děti s lehčím mentálním postižením, druhá pak pro střední a těžší hendikep. „Učivo neprobíráme tolik do hloubky jako na běžných základních školách. To platí pro praktickou školu a ještě více pro tu speciální,“ vysvětluje ředitel Milan Šelle. Dalším rozdílem je snížený počet žáků ve třídách, nejpočetnější je nyní dvanáctihlavá. „I přesto je to ale pro učitele náročné, kromě specializovaného pedagoga musí být ve třídě často i dva asistenti,“ připomněl ředitel školy, kterou nyní navštěvuje 106 dětí. Řada z nich pokračuje po ukončení základní docházky v dalším studiu na běžných školách v Třebíči, Telči nebo Třešti, stávají se z nich zedníci, malíři, řezníci nebo cukráři. „To jsou děti s lehčím hendikepem, ti s těžším odcházejí do středních praktických škol ve Velkém Meziříčí nebo Moravských Budějovicích. Určité procento dětí s nejtěžším postižením pak dochází do stacionáře, kde si udržují získané vědomosti,“ upřesnil Šelle. Budoucnosti se škola obávat nemusí. Nic změnit by na tom neměly ani diskuze o začleňování hendikepovaných dětí mezi ty zdravé. „O inkluzi speciální školy nelze hovořit a nikdo tyto děti integrovat do běžných tříd ani nechce. Otázkou je, jak to bude u žáků s lehčím postižením, tedy těch ze základních praktických škol. Podle současné legislativy by tyto děti měly po zápisu zůstat v běžné škole alespoň tři nebo čtyři roky a až po vyčerpání všech možností, to znamená zmírnění hodnocení žáka nebo pomoc asistenta, přejít k nám,“ mínil ředitel Šelle s tím, že další roky na běžné základní škole by takovému dítěti mohly spíše uškodit. Podobný názor zastává také místostarostka Černá. „Sama doma vidím, že tyto děti potřebují speciální péči. V normální škole by mohlo docházet k šikaně nebo podobným negativním jevům. Nejsem tedy zastáncem toho, aby se ve stávajícím systému dělaly nějaké závratné změny. Myslím si, že tyto školy mají své pevné místo a smysl,“ mínila.

text ke snímku: VZPOMÍNKOVÉ SETKÁNÍ. Základní škola Cyrilometodějská, kterou zřizuje Kraj Vysočina, slaví v těchto dnech 60 let. Včera si to připomněli její bývalí zaměstnanci. Foto: Deník/Kamil Černý

Zdravý projekt skončil, zdravý duch zůstává

(trebicskydenik.cz, 31. 5. 2013)

Třebíč - Třebíčská Základní škola Cyrilometodějská se na týden proměnila v centrum soutěží a sportu, projekt Ve zdravém těle, zdravý duch ukončila čtvrtečním turnajem v míčových hrách.

V průběhu týdne si děti mohly zacvičit na posilovacích strojích, plavat v bazénu nebo stanovat na školní zahradě. Nezabránilo jim v tom ani nevlídné počasí. V závěrečném fotbálku poměřily síly děti ze školní družiny a ty z internátu. Projekt podpořilo Zdravé město Třebíč.

Ve zdravém těle zdravý duch. Turnaj v míčových hrách na ZŠ Cyrilometodějská v Třebíči. Autor: Michaela Hasíková